Vladimír Karfík
Mílníky v životě Vladimíra Karfíka
26. 10. 1901
Vladimír Karfík v Idrii ve Slovinsku v rodině českého lékaře.
1919–1932
Studuje fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT.
1930–1946
působí ve zlínské stavební a projekční kanceláři firmy Baťa.
1946
po nuceném opuštění firmy odešel v roce 1946 do Bratislavy, kde působil na fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické jako řádný profesor.
1955–1957
děkanem na fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické
1978–1982
vyučoval na univerzitě v La Valletě na Maltě a pracoval zde i v osmdesáti letech jako tvůrčí architekt.
1985
jako první z českých architektů získal čestné členství Amerického institutu architektů.
1993
mu byla udělena za dlouholetou architektonickou práci pro rozvoj města v architektuře průmyslových, veřejných a občanských staveb Cena města Zlína.
Vladimír Karfík
Architekt Vladimír Karfík se narodil v Idrii ve Slovinsku v rodině českého lékaře.
V letech 1919–1924 vystudoval fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (profesoři J. Fanta a A. Engel). Mezi jeho spolužáky patřili pozdější přední architekti K. Honzík, J. Havlíček, A. Benš, E. Linhart, V. Obrtel, J. Fragner a E. Belluš.
Během svého studijního pobytu v Paříži se seznámil s významnými architekty Augustem Perretem, André Lurcatem a Adolfem Loosem. Praxi absolvoval v ateliéru L.e Corbusiera a Pierra Jeannereta.
Po návratu získal placenou tříletou praxi v USA a osobně si velmi cenil práce u významného amerického architekta Franka Lloyda Wrighta v Taliesinu.
Významnou etapu tvůrčího období představuje pro Vladimíra Karfíka působení ve zlínské stavební a projekční kanceláři firmy Baťa v letech 1930 – 1946. Za tři roky se stal vedoucím projekčního oddělení Baťovy stavební kanceláře ve Zlíně. Rozsah jeho práce byl značný, pro firmu realizoval řadu staveb ve Zlíně, v celém Československu i v zahraničí, ať to byly budovy pro školské, sociální či sportovní účely, kostely, letiště, filmové ateliéry, obytné či rodinné domy. Je nutno vyzvednout především obchodní domy firmy a administrativní správní 21. budovu ve Zlíně, patřící k vrcholným dílům meziválečné české architektury.
Stavby zlínské tvůrčí etapy, stejně jako jeho následné projekty, jsou charakterizovány vyspělým technickým a konstrukčním pojetím, vazbou funkčních vztahů a snahou o co nejekonomičtější řešení a unifikaci s řadou technických a architektonických detailů.
V roce 1993 mu byla udělena za dlouholetou architektonickou práci pro rozvoj města v architektuře průmyslových, veřejných a občanských staveb Cena města Zlína.
Po nuceném opuštění firmy odešel v roce 1946 do Bratislavy, kde působil na fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické jako řádný profesor na celé generace architektů (1955 – 1957 byl děkanem fakulty).
Vedle pedagogické činnosti pokračoval ve své práci architekta. V letech 1978 – 1982 vyučoval na univerzitě v La Valletě na Maltě a pracoval zde i v osmdesáti letech jako tvůrčí architekt.
Život a dílo Vladimíra Karfíka překlenulo téměř celé století, přesto nikdy nepodlehl střídajícím se ideologiím ani stylovým vlnám. Projektoval a přednášel nejen v Čechách a na Slovensku, ale i v dalších evropských zemích.
Za rozsáhlé významné architektonické dílo a pedagogické aktivity obdržel řadu ocenění, jako první z českých architektů získal v roce 1985 čestné členství Amerického institutu architektů, byly mu uděleny tituly Doctor honoris causa na VUT v Brně a Praze a zlatá medaile za příspěvek k rozvoji naší i světové architektury od prezidenta Václava Havla.
Autorka textu: Ladislava Horňáková,
kurátorka sbírky architektury KGVU