Stavba a život

V době rostoucího ohrožení republiky před rokem 1939 se baťovští ředitelé rozhodli investovat své finanční prostředky do stavby vlastních sídel. Zakoupili proto parcely v tehdy ještě okrajových částech Zlína a architektonickými návrhy vil byl pověřen tehdejší firemní architekt Vladimír Karfík. Dominik Čipera si od města zakoupil pozemek na svahu obráceném k západu, v dnešní městské části Burešov. Měl rozlohu přes osm hektarů a zabíral i část lesa na Šestákově vršku. Stavební povolení bylo vydáno v roce 1939. Na plánech Vladimíra Karfíka je uvedena datace prosinec 1940 a hlavní budova byla dokončena až v roce 1942.

Dispozice vily

Vila je obrácená hlavním průčelím k východu. Má přízemí, první patro, podkroví a polootevřený suterén. Z půdorysu vybíhají plasticky členěné části. Je uspořádána kolem ústřední dvoupodlažní schodišťové haly, na kterou v přízemí navazuje trojice reprezentativních místností, propojitelných posuvnými dveřmi. Tento princip se u Karfíkových ředitelských vil opakuje s různými obměnami. Ložnice dětí i rodičů jsou v prvním patře. Hlavní trakt měří bez teras 25 x 13 metrů. K severovýchodnímu nároží byla připojena přízemní hospodářská část, ukončená garážemi. Ta současně vytváří vstupní nádvoří. Z tohoto nádvoří se vchází do vily vstupním portikem s kamennými lavicemi, krytým teráskou. Otevírá se do prostorné dvouetážové vstupní haly s otevřeným schodištěm. Navazuje salon pro přijímání hostů, na jehož jedné straně byla rozlehlá jídelna a na druhé obytný pokoj. Do východního průčelí byla obrácena pracovna a kuchyně s příslušenstvím propojená k přízemnímu křídlu. První patro vily protínala centrální hala, ústící do chodby, z níž se dalo vstoupit do ložnic se šatnami, budoáru, pokoje pro hosty a pracovny. K západu podél celého průčelí se nad přízemními místnostmi rozprostírala terasa. V podkroví pod střechou byly pokoje pro služky a komory. V suterénu architekt navrhl vedle hospodářských místností a kotelny také tělocvičnu s přístupem do zahrady s bazénkem.

Tradiční zlínská cihla byla při stavbě využita také jako výtvarný prvek, spolu s bílými věnci a překlady.